Czech Expedition Makalu 2020 (2021) (2022) (8 485 m)

AKTUALIZACE k 8.3. 2021 – přeloženo na jaro 2022 – doufejme:

Kamarádi a přátelství.

Děkujeme za podporu a pochopení vás všech a v neposlední řadě také našich partnerů!

KALENDÁŘ 2021  – FORMÁT A2, tvrdý papír, gramáž 250 g, cena 119,- Kč, osobní odběr přednášky či kavárna či pub až to půjde :-) 99,-

Chcete nějaký z těchto obrázků? Lze pověsit na zeď či jenom opřít. Rád zašlu i před vánocema. Cena 119,- plus poštovné.

Definujte dle popisku :-) – objednat zde honzatravatravnicek@gmail.com

DĚKUJEME vám za podporu, kterou projevujete koupí

1. Tráva na „Amáčku“ 2.dětičky 3. pejsek na treku 4. Cho Oyu – 1.VT 5. Mustang 6. Expedice Makalu 2021

AKTUALIZACE k 15.3. 2020 – přeloženo na jaro 2021:

Poslední týden a vlastně i následující rok byl jeden z nejintenzivnějších v mém životě. Dost existenční hrana. Ale ten malej fujtajblík Coronavir výrazně ovlivňuje životy všech.
Nikdy jsme během tak krátké doby nepřišli o tolik materiálních věcí (dlouhodobá příprava na expedici jak fyzická, tak logistická a finanční, zrušené přednášky, zavřená lezecká stěna, zrušené lezecké kurzy, nemožnost dotáhnout otevření Czech Pub v Nepálu, …) Teď bych byl raději zaměstnancem. Ale byla to vždy moje volba s plusama, ale i s rizikama. Ale je to stále jen „materiál“.
Sny nám nikdo zatrhnout nemůže a jsou od toho, aby se plnily. Nějak bylo, nějak bude. Jen vydržet. Jeden z nich si prostřednictvím Makalu zkusíme splnit příští rok. Celá letošní expediční parta potvrdila svou účast i na rok 2021. Juchůůů.
I kdyby teď šlo odletět, hoooodně bychom si rozmýšleli riskovat to, že do milovaného, ale na vir nepřipraveného Nepálu můžeme potencionálně nemoc zatáhnout. Vzhledem k tomu, že Nepál žije z turistického ruchu, bude mít obrovský problém i tak. Našim tamním kamarádům se budeme snažit pomoct, jak to jen půjde.
Ale všechno zlé je pro něco dobré. Nechtěná dovolená. Pojďme to vzít tak, že se nám otevřel prostor dodělat resty, popovídat si s blízkými a kamarády, užít si les, co máme za humny, dotáhnout rozpracované projekty, jako je třeba napsání knížky, a připravit další…
Myslím, že se nudit nebudeme!
Moc díky všem našim partnerům, že nás podle jejich prvních reakcí podpoří teď v době nelehké pro ně i pro nás a taky v roce příštím – expedičním. Fakt si toho vážíme!
Děkujeme i vám všem za maily a smsky podpory plné. Držte nám palce, ať se z toho my s Miri a i my všichni vyhrabem, jako, že JO! Díky moc!

Doufejme, že o nás ještě uslyšíte. A to v dobrém :-) Hlavní mediální partnerem se stává TV Prima a Prima Zoom.

Rok se s rokem sešel a je na čase vyrazit zase někam mrznout. Ježíš, jak já tu zimu nemám rád :-) Ale zase ty výhledy. A ze svahů Makalu (8485 m) budou dost neokoukané.

Předloňský rok (2019) se moc povedl, myslím. Loňský byl horší. Kromě nádherného (sice nedokončeného výstupu) na Ama Dablam v jarní sezóně, jsme doprovázeli téměř stovku spokojených trekařů po všech možných koutech Nepálu – CK Tráva a Miri Didi :-) (pozn. autora Miri získala mezi místňákama přezdívku Didi –  znamená to velká moudrá starší sestra. No kdo Miri zná, ví, že mají pravdu :-))

Co se mi na konci roku 2019 a na konci roku i 2020 taky moc líbilo, byl výsledek kontroly na URL v Motole, kde konstatovali, že moje „rakovinka“ močového měchýře si dala aspoň prozatím pauzu. No hurá sláva. Konečně možnost se nějak kontinuálně a bez přerušování operacemi či chemoškama připravit na další výlet. Po dlouhé době! I Miri se naučila lépe žít se svým vleklým zánětem paty a jsme šťastni, že můžeme zase běhat, skialpovat, běžkovat a kolařit bez nějakého zásadního omezení. Na lezení to bohužel stále moc není, neboť moje kloubní lupenka stále lehce zlobí a s ní i zánět lokte a Miri zase festovně pobolívají záda a dost se to před expedicí snaží vyřešit.  Ale to tak prostě je v našem věku:-) Buďme rádi, za to, co můžeme dělat. Ono to zní jako klišé, ale fakt to zdraví tvoje a tvých blízkých je to nejvíc. Ale to si člověk uvědomí, až když je mu ouvej.

Ale zpátky k tématu. Prostě vyrážíme zpátky po 2 letech na osmu. Jedná se o velice netradiční cíl. No ono je jasné proč? Makalu (pochází s největší pravděpodobností ze sanskrtského Maha Kala a znamená „Velký Temný“, tedy jedno ze jmen boha Šivy) totiž patří k jedněm z těch nejobtížnějších osmitisícovek. Výstup nám nabídne spoustu strmých úseků a mnoho přírodě odkrytých ostrých hřebenů. Snad nám Budha nadělí uspokojivé počasí a tím i nějakou možnost podívat se na okolní panoramata z vršku. To umožnil pouze 5 Čechům.

1976 – Karel Schubert (34), jižní pilíř (zahynul při sestupu, první Čech na vrcholu osmitisícovky)
1993 – Leopold Sulovský (39), Normálka
1998 – Josef Šimůnek (33), Normálka
1998 – Soňa Boštíková (26), Normálka

2008 – Radek Jaroš (44), Normálka

Velká mezera od posledního Radka, že?

Se vždy musím smát, když se lidi podivují, že jedeme s Miri zpátky na ten samý kopec. Dost snadno se jim plete Manáslu a Makalu. Tak je ujišťuji, že to je fakt úplně jiný vrchol a výstup. Vlastně ani nevím, jestli se mi chce se na Manáslu ještě někdy vracet. Po těch minulých zkušenostech, kdy se vlastně z relativně jednoduché osmitisícovky stává peklo, díky množství lidí, převážně „kyslíkařů“. Prostě se na tom kopci motá moc klientů s komerčními expedicemi, kteří vlastně provozují úplně jiný sport. A tím je lezení s kyslíkem. Ono je to jednoduché. Když se rozhodneš pro „dopink“ v podobě kyslíku (asi stejný rozdíl jako jet Tour de France bez motůrku či s ním :-), kyslík totiž snižuje nadmořskou výšku a tím i nutnou výkonnost o cca 1500 – 2 000 m) tak potřebuješ pomoc šerpů, neboť si ty svoje kyslíkové bomby nemáš šanci unést. A když už tam máš ten vynáškový tým, tak ten ti postaví plošinu pro stan a i přístřešek ve výškových táborech. No, a když už tam jsou, tak i uvaří přeci. No je velký rozdíl jít 6 hodin s max. 10 kilovým batohem a mít vše ready než si táhnout 25 kilovou mrchu a několik hodin stavět plošinu a stan a pak teprve začít další mnoho hodinový proces vaření.   Ale budiž, já bych to úplně neřešil, kdyby často svojí nezkušeností a chabou fyzičkou nevytvářeli „zácpy“ a ty se pak v zóně smrti musíš pohybovat mnohem více času než by si chtěl.

Takže o to více se těším na Makalu, kde budeme sami či s málo dalšíma expedicemi. Určitě si budeme buď sami fixovat či společně s ostatními. Bez vzájemné pomoci hlavně v rámci naší Czech Expedition Makalu 2021 to určitě nepůjde. Jsem moc rád, že se nám podařilo dát dohromady tým skládající se ze super zkušených borců (Mára Novotný třebas) až po mladé nabušené pušky :-) (Lukáš Jasenský, Pavel Málek, Honza Koukol, Petr Kalina, …) Určitě mi dělá radost účast našeho dlouholetého kámoše Aldu Bílka, se kterým jsem byl na spoustě akcí a mimo jiné i na vrcholu Cho Oyu v roce 2016. Další do party je vám jistě dobře známý „umělec“ – fotograf Petr „Jan“ Juračka. Úžasně veselý človíček, se kterým se naše cesty propojili na Ama Dablamu a zůstávají stále propojené i nadále. Kromě Makalu plánujeme na podzim ještě takový fotografický workshop na Annapurna treku ve spolupráci s Nikonem. Tak na to se moc těším. A vy se můžete vlastně klidně hlásit na tuto ojedinělou akci.

Makalu 2020 (2021) je sice česká expedice, ale do party jsme přibrali i slovensko-belgicko-francouzský pár (sami se v tom zorientujte :-)) Barboru Boyer a Vivien Boyer. Nezvyklé, že? Dvě holky v takové výpravě. Nebývale neobvyklé. Jak kdysi říkal Radek Jaroš, coby svoje životní moudro:-)  Holky nebrat, celé to roz….:-) Ale kdeže, když ty holky mají k sobě svoje kluky a ještě jim je vlastní Cimrmanovské: “Táhni a srůstej“ Co se taky občas hodí je účast doktora, zde je to Martin Mazal.

Spousta z party nemá tolik zkušeností z „osem“, ale je čas je předávat :-) Tak jako já měl možnost se učit od Máry Holečka, Zdeňka Hrubýho a Radka Jaroše. Ho to zní hustě, předávat zkušenosti mladým :-)

Musím konstatovat, že jasem rád, že se po dlouhé době dala dohromady velká česká expedice, která bude vlastně tak trochu navazovat na československé výstupy z minulého století. Samozřejmě s využitím současného vybavení, ale zase naopak každý člen expedice bude mít šanci stoupat až na vrchol Makalu. Bude se jednat o týmovou práci, která na této obtížné osmitisícovce bude nutná. Výstup bude probíhat po tzv. „normální cestě“, kterou poprvé prostoupili Francouzi v roce 1955.  Jedná se o cestu severní stěnou a následně severovýchodním hřebenem přes sedlo mezi Makalu a Kangčundze (Makalu-La). Expedice proběhne výhradně bez použití pomocného umělého kyslíku a bez výškových nosičů. Takzvaným lehkým expedičním stylem s postupným stavěním výškových táborů a zodpovědnou aklimatizací

Já a Miri již odlétáme o několik týdnů dříve než zbytek party. Otevíráme totiž na Apríla první českou hospodu v Nepálu s názvem Czech Pub.  Pevně doufáme, že to již o rok později klapne. A to dokonce s točeným cs pivkem a částečně českou kuchyní. Až dostanete chuť na pivko a smažák po treku … :-)

Nebude to však pouze o českém pubu, ale chtěli bychom to pojmout jako české centrum s přednáškami na místě, kde se potkají „krajánci“ a vymění si rady a tipy na cesty. I my se tam budeme snažit být co nejvíce a potkávat se s kamarádama starýma a poznávat nové. Uf, když jsem byl v Nepálu poprvé před 20 lety, tak mne ani nenapadlo, že budu žít tento sen někdy.

V našich aktivitách náš dlouhodobě podporuje spousta partnerů a sluší se jim moc poděkovat. Generálním partnerem tohoto „výletu“ je Progress Sportswear. Dokonce budeme mít na sobě slušivé expediční mikiny Willy z Eco kolekce  (částečně vyrobené z plastových lahví) . To mne fakt baví.

Děkujeme za držení palečků a info o našich úspěších či nezdarech můžete sledovat zde či na jiných našich info kanálech.